Pouhých sedm týdnů uplynulo od chvíle, kdy Bruno Fernandes v manchesterské Opera House mluvil o hrdosti nad tím, že byl vyhlášen nejlepším hráčem PFA za sezonu 2025/26. Kapitán Manchesteru United už předtím získal ocenění od Premier League i od Asociace fotbalových novinářů. Letos ale jeho statistiky výrazně zaostávají za předchozí sezonou, kdy United nečekaně skončili třetí.
Fernandes v uplynulé sezoně nasbíral devět gólů a 21 asistencí, čímž překonal rekord Premier League, který dosud sdílel Thierry Henry a Kevin De Bruyne. V posledních jedenácti zápasech sezony se podílel na 12 z 21 gólů, které United vstřelili. V sedmizápasové sérii, jež vrátila klub do elitní evropské soutěže po dvouleté pauze, byl ústřední postavou u devíti z dvanácti branek týmu. Jeho třiatřicetiletý kapitán tak působil jako jeden z nejdůležitějších hráčů v celém týmu.
Statisticky šlo o pozoruhodný výkon, který připomíná Erica Cantonu v titulní sezoně 1995/96, kdy skóroval v šesti zápasech za sebou, z toho pětkrát tým vstřelil jen jeden gól.
„Byla to pro mě výjimečná sezona,“ řekl Fernandes vděčnému publiku. „Jsem na ni opravdu hrdý.
Ale nehrajeme tenis. Nehrajeme jen pro sebe. Hrajeme za tým, za klub, za fanoušky. Není nic důležitějšího.“
Tato slova mají nyní zvláštní váhu, protože v porovnání s oněmi výjimečnými čísly vypadají letošní statistiky mnohem slaběji.
Slabý začátek sezony
Fernandes odehrál všech 90 minut v šesti ligových zápasech Manchesteru United. Má tři góly a jednu asistenci, a všechny body si připsal v zápase proti Ipswichi, který byl zatím jedinou výhrou jeho týmu. Čísla jsou sice lepší než loni, kdy v prvních šesti zápasech dal dva góly a nevytvořil žádnou šanci, ale tehdy hrál Fernandes v hlubší záloze, kterou preferoval trenér Ruben Amorim.
Letos dosahuje druhého nejvyššího počtu střel v kariéře, průměrně 3,3 na zápas, jeho nejlepší hodnotu 3,5 zaznamenal v sezoně 2020/21. Počet střel na branku je však druhý nejnižší v jeho kariéře, průměrně 0,8 na zápas. Tvorba šancí (2,5 na zápas) je také druhá nejnižší za jeho působení na Old Trafford a výrazně pod loňských 4,0.
Ještě překvapivější je, že zatím vytvořil jen jednu „velkou šanci“, a to vysokou přihrávku, která 30. srpna poslala Bryana Mbeumo za obranu Ipswiche. Loni připadala na Fernandese průměrně jedna velká šance na zápas.
Kombinace těchto čísel a jeho celkové zapojení možná částečně vysvětlují, proč má United pouhých šest bodů z prvních šesti zápasů, což je nejhorší začátek ligové sezony za čtyřicet let, tedy od doby, kdy byl Ron Atkinson nakonec propuštěn a na jeho místo nastoupil Sir Alex Ferguson.
Je ale Fernandes důvodem, nebo spíše příznakem problémů United?
Otázka zdraví
Kolem zdravotního stavu portugalského rozehrávače panuje nejistota. Fernandes téměř nikdy nechybí, přesto nenastoupil v nedávném zápase Ligy národů proti Norsku. Trenér portugalské reprezentace Jorge Jesus tehdy řekl, že hráč „hraje s bolestí“.
Fernandes se však dokázal vrátit na poslední dva zápasy reprezentační přestávky. Předtím odehrál celý zápas při výhře 4:0 nad ázerbájdžánským mistrem Sabahem FK v Lize mistrů.
Trenér United Michael Carrick to nepovažuje za problém a jeho tým se připravuje na úterní utkání s Atléticem Madrid.
„Něco ho trápilo, ale to se stává často,“ řekl Carrick. „Hráči hrají s potížemi.
Není to ideální, ale dá se to zvládnout. Bruno hrát může. Ukazuje takové nasazení.
Je z toho prakticky venku, dnes ráno na tréninku byl velmi dobře naladěný a na zápas se těší.“
Změna okolností
Na konci loňské sezony, kdy byl Fernandes nejproduktivnější, byl Benjamin Šeško pravidelně na pozici devítky a veterán Casemiro hrál jako opora středu zálohy. Z devíti ligových gólů, které Šeško letos vstřelil, Fernandes připravil čtyři. Fernandes také připravil čtyři z posledních pěti gólů, které Casemiro v dresu United vstřelil od 1. února.
Kromě gólů je zřejmé, že United chybí přítomnost Šeška a Casemira.
Ani největší obdivovatelé Casemira nemohou tvrdit, že současné slabé běžecké statistiky týmu způsobuje odchod třiatřicetiletého hráče do Interu Miami v létě. Jeho postavení a hráčská inteligence zůstávají na vysoké úrovni. Díky němu mohl Fernandes riskovat v přesvědčení, že United nebudou při ztrátě míče v přechodové fázi přehráni.
Pokud jde o Šeška, jeho nové zranění holení jen prodlužuje absenci, kterou je cítit citelně a u níž zatím není znám konec.
Vedení klubu v létě ignorovalo volání po posílení útoku a místo toho posílilo Carrickovu záložní řadu.
Plán nahradit Slovincovu počáteční absenci Mbeumem na pozici devítky ale musel být opuštěn, když si Amad Diallo těsně před úvodním zápasem na hřišti Hullu zranil kotník.
Místo něj dostal šanci Matheus Cunha, který však opakovaně couval hluboko do prostoru, kde se pohyboval Fernandes, a dvojice nikdy nenašla účinný způsob, jak tuto situaci řešit.
Pro Fernandese je to omezující a ačkoli není hráčem, kterému by chyběla sebedůvěra, zdá se, že jeho rozhodování trpí.
Proti Tottenhamu o víkendu potřeboval Fernandes neuvěřitelných 23 minut, aby dokončil jedinou přihrávku.
Carrick v pondělí, když se díval na zápas s Atléticem, řekl, že nikdo není „zaručeně“ v základní sestavě. Zároveň ale tolik výhrad přidal, že je patrné, že vyřazení jeho kapitána není v jeho plánech.
United se však musí zlepšit, a to znamená, že se musí zlepšit i Fernandes.
„Bruno je skvělý hráč,“ řekl Carrick.
„Někdy se vám prostě nedaří. Někdy máte takové období.
Ale pro tento klub dokázal neuvěřitelné věci a v budoucnu je zase dokáže. O tom nemůže být pochyb.“
About the Author
